Zanedlouho budou známi vítězové překladatelské soutěže z ukrajinštiny do češtiny za letošní rok… (podrobnosti viz https://ukrajiniste.cz/…/prekladatelska-soutez-z…/). V letošní soutěži jsme pro překlad vybrali povídku Maryny Ješčenko… Soutěže se zúčastnilo 24 překladatelů a překladatelek. Abychom to udělali trošku napínavější, tak prozatím představíme hodnotící komisi…

Hana Linhartová + Radana Merzová + Monika Ševečková + Tereza Chlaňová

HANA LINHARTOVÁ

Vysokoškolská pedagožka, překladatelka z němčiny, emeritní předsedkyně Obce překladatelů, členka Dozorčí rady Dilia, členka českého centra PEN klubu. Absolventka FFUK, rusistika-germanistika. Působení na jazykových katedrách: ČVUT – Stavební fakulta, UK – Právnická fakulta. Spoluautorka učebnic německého právnického jazyka. Překládá převážně rakouskou beletrii. V jejím překladu vyšla díla J. Rotha, Ö. von Horvátha, E. Kishona, F. Wandera, A. Kaminského či V. Vertliba, P. Härtlinga, S. Volkova, i řada dětských příběhů Ch. Nöstlingerové aj. Za překlady byla oceněna Prémií rakouského úřadu spolkového kancléře či tvůrčí odměnou v rámci Ceny Josefa Jungmanna za překlad Martina Doerryho, Mé zraněné srdce (Prostor 2005); překlad A. Steinhöfela: Rico, Oskar a přízraky (MF 2012) postoupil do nejužší nominace na Zlatou stuhu, roku 2013 obdržela Plaketu Dilia za celoživotní úspěchy v oblasti kultury.

RADANA MERZOVÁ

je odbornou asistentkou na katedře slavistiky, na sekci ukrajinistiky. Garantuje bakalářské studijní programy ukrajinská filologie a ukrajinská filologie se specializací na překladatelskou a hospodářskou praxi. Odborně se věnuje ukrajinské literatuře, kultuře a překladu. V ukrajinské literatuře jí je nejbližší období ukrajinského modernismu a postmodernismu, věnuje se také koloniálnímu a post koloniálnímu diskurzu, vede semináře z moderní ukrajinské literatury ale i literatury 18. – 20. století. V oblasti ukrajinské kultury se zaměřuje na folklór jakožto národní identifikační prostředek. V překladu se pak věnuje sféře odborného překladu se zaměřením na oblasti právní, turistické a ekonomické. Věnuje se také výuce uměleckého překladu. Na katedře slavistiky je spoluorganizátorkou vědeckých konferencí, soutěží, kulturních akcí a projektů na univerzitní i veřejné úrovni. V posledních letech se také věnuje výuce češtiny pro cizince.

MONIKA ŠEVEČKOVÁ

Absolventka FF UK (Překladatelství a tlumočnictví ruského jazyka – Ukrajinský jazyk a literatura, 2003) a FF MU (Paleoslovenistika a slovanské jazyky, 2014), absolvovala stáže a studijní pobyty např. ve Finsku, Lotyšsku, Německu, Turecku, Rusku, Bělorusku, Ukrajině.

Soudní tlumočnice RJ, UJ (od 2004). Vedoucí Centra jazykového vzdělávání na Přírodovědecké fakultě MU (od 2019). Odborná asistentka Centra jazykového vzdělávání MU, vyučuje ruský jazyk pro odborné a akademické účely (od 2012). Ve výuce se věnuje tématům IKK, mediace, materiální a duchovní kultury Slovanů.

Zabývá se translatologií, lingvokulturologií, etnolingvistikou, didaktikou, otázkami kreativity a plurilingvismu. Spolupracuje s Ústavem Slavistiky FF MU (Katedra ukrajinistiky).

TEREZA CHLAŇOVÁ

vystudovala anglistiku a ukrajinistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1992–1998; 2006 – doktorát v oboru Slovanské literatury). Vyučuje v Ústavu východoevropských studií FF UK ukrajinskou literaturu, vede překladatelské semináře. Je předsedkyní České asocice ukrajinistů. Je editorkou knihy Putování současnou ukrajinskou literární krajinou (2010), spolueditorkou sborníku Historicko-kulturní fenomén Ukrajinské hospodářské akademie v Poděbradech (2025). Překládá z ukrajinštiny (H. Petrosaňak, J. Vynnyčuk, V. Stus, H. Čubaj, T. Prochasko, O. Teliha…). Ve spolupráci s M. Lipavským přeložila výběr z poezie J. Darahana (součást výboru Hlasy dvou básníků, 2018). Příležitostně překládá i z ruštiny v tandemu s J. Gazukinou (A. Jablonská Pohani, V. Rafejenko Dlouhé časy, 2019). Je editorkou a spolupřekladatelkou sbírky povídek T. Maljarčuk Bestiář (2018), sbírky esejí A. Čecha Bod nula (2023), podílela se na překladu knihy M. Lajuka Bachmut (2024) а M. Dupeška Za všechna jablka světa (2024).